Chcete vědět, jak se hýbat a jaké aktivity Vám prospějí, abyste měli své onemocnění pod kontrolou? 

Na všechny Vaše dotazy odpoví fyzioterapeutka Mgr. Iva Bílková.

Iva Bílková

Zeptejte se našeho poradce

Všichni zaregistrovaní uživatelé se mohou ptát našich odborníků přímo zde na této stránce


Zodpovězené dotazy

Diabetikům plavání nebo cvičení ve vodě, například aquaaerobic, jednoznačně doporučuji. Oproti pohybu na souši voda nadnáší, šetří páteř i klouby dolních končetin, kotníky, drobné klouby nohou a další. Diabetici se často potýkají s poruchou koordinace – díky většímu odporu ve vodě posilují svaly a zlepšují přesnost pohybu. Snižuje se hypertenze, zvyšuje se prokrvení tkání, což je dobré pro diabetiky, kteří mívají poškozené vlásečnice (nejtenčí cévky, které zásobují krví tkáň téměř u buňky). V neposlední řadě také voda svým tlakem podporuje funkci lymfatického a krevního oběhu, a tím snižuje otoky nohou, boků nebo pasu. Nenapadá mě nic z vodních aktivit, co by bylo diabetikům zapovězeno či pro ně nevhodné. Naopak jakýkoli pohyb, který diabetika zadýchá, lehce unaví svalově, je pro něj žádoucí. Jedinou kontraindikací, která by diabetiky ve vodě limitovala, může být fakt, že kvůli horšímu prokrvení mívají obecně i horší troficitu (kvalitu, výživu kůže); to znamená, že kdyby došlo k „rozmočení kůže“, mohlo by teoreticky dojít i k větší náchylnosti k vzniku oděrky, která se u diabetiků hojí hůře. Ale to jsou jen teorie. Jiná věc jsou otevřené rány na „diabetické noze“, s těmi je koupání vyloučeno.

Iva Bílková 

Chůze je jako lék, který podporuje pohybovou soustavu i oběhový systém. Při správné chůzi posilujeme dolní končetiny, svalstvo lopatek, ramen, šíje a další. Napomáhá prokrvení celého těla a tím i odplavování odpadních látek z tkání a jejich detoxikaci. Jako anaerobní aktivita je ideální pro spalování kalorií a v neposlední řadě má kladný vliv na psychiku a podporu peristaltiky. Příznivě působí proti vzniku křečových žil a urychluje tok lymfy, jelikož aktivní svaly na nohách působí jako pumpa, která čerpá krev i lymfu proti gravitaci zpět k srdci.

Zvlášť pro lidi s nadváhou je chůze mnohem prospěšnější než běh, kdy jsou kosti a klouby vystaveny silnějším nárazům. Podle studií je pravidelná chůze lepší než běh i v případě snižování hladiny LDL cholesterolu a jako prevence srdečních onemocnění.

Začátečníkům bych doporučila 30 minut svižné vzpřímené chůze denně: nezáleží při tom na vzdálenosti, ale na intenzitě – dobré je být trochu zadýchaný, ale stále moci mluvit. Podle narůstající kondice a vlastních pocitů si pacient může chůzi prodlužovat. Zásadní je pravidelnost pohybu!

Chůze by neměla bolet. Jakékoli nepohodlí nebo bolest signalizují problém, který způsobuje špatný stereotyp chůze nebo poškození tkání (chrupavka, sval, šlacha, vazy) a těžko lze „rozchodit“. Pokud má dotyčný potíže s páteří nebo klouby, bolesti se při chůzi mohou zvýraznit. Proto je namístě konzultace s fyzioterapeutem, který určí chyby a jejich korekci při chůzi.

Iva Bílková 

Nordic walking je vhodný pro všechny, kteří se chtějí hýbat pro radost i pro zdraví. Ve srovnání s klasickou chůzí umožňuje přibližně o 20 % vyšší energetický výdej a zapojení až 90 % svalů celého těla. Díky vyšší kalorické spotřebě je dobrou volbou při redukci váhy, lidem s nadváhou zároveň šetří bederní páteř a kolenní klouby.

Jako každá aerobní aktivita i nordic walking zlepšuje srdeční činnost a pomáhá regulovat krevní tlak. Je jasnou volbou pro pacienty s onemocněním srdce a krevního oběhu (kardiaky). Nordic walking vyžaduje také intenzivnější dýchání, a proto působí kladně proti nemocem dýchací soustavy (např. astma nebo chronická bronchitida).

Protože pohyb vyžaduje větší zapojení horních končetin při chůzi (tzv. synkinézu neboli souhyb), je nutné mít dostatečně napřímenou hrudní páteř, která tak umožní rotaci horního trupu a tím i lepší synkinézu horních končetin. Dosáhnout napřímené a ohebné páteře je jedním z hlavních cílů terapie například u osteoporózy.

Jde navíc o levný sport – nepotřebujete nic jiného než kvalitní obuv a hole. Zásadní je ovšem délka holí. Existuje orientační tabulka, z níž si každý odvodí přesnou délku holí, která mu vyhovuje. Obecně platí, že od své tělesné výšky odečtete cca 55 cm; například člověk vysoký 170 cm by tedy měl mít hole o délce 115 cm. K přesnějšímu výpočtu správné délky hole dojdete, když vynásobíte svou tělesnou výšku koeficientem 0,68. Opět tedy příklad tělesné výšky 170 cm: 170 x 0,68 = 115,6 cm (zaokrouhleno 115 cm). Základem správné techniky je udržet vzpřímené postavení, tzv. posturu, z níž pohyb vychází. Při nordic walking umisťujeme hole mírně za tělo pro ideální odraz a následně hole pouštíme. Zvyšujeme tak výkon i dynamiku (oproti trekovým holím, které se naopak umísťují spíše před tělo pro zvýšení stability, průzkum terénu a zmírnění nárazů).

Iva Bílková

Hojení ran kůže je složitá kaskáda dějů jak na molekulární, tak na buněčné úrovni. Při cukrovce, ateroskleróze či žilní nedostatečnosti je přirozené hojení ran narušeno. Toto narušení se nejčastěji vysvětluje chronickým zánětem a poruchou angiogeneze (proces novotvorby krevních kapilár). Z tohoto důvodu se pro léčbu problémového hojení ran využívá terapie fokusovanou rázovou vlnou, kterou považuji za nejlepší v moderní fyzioterapii.

Aplikace fokusované rázové vlny normalizuje biologickou odezvu, stimuluje reparaci a regeneraci tkání a zlepšuje její prokrvení. Ke zlepšení hojivých procesů napomáhá také její antimikrobiální účinek a potlačení prozánětlivých procesů. Vzhledem k neinvazivní povaze léčby je terapie fokusovanou rázovou vlnou platnou alternativou k běžné konzervativní terapii či chirurgické léčbě kožních vředů a dalších problematicky se hojících kožních ran.

S planární rázovou vlnou, která je moderním prototypem fokusované rázové vlny, pracujeme na klinice od roku 2017. Tato vlna má velký význam především při hojení bércových vředů či diabetických gangrén. Většina pacientů k nám chodí demotivována po několikaměsíční bezvýsledné léčbě otevřených ran. Výsledkům už skoro nevěří, přesto se ve více než 90 procentech případů díky planární rázové vlně podaří podnítit tkáň do závěrečné fáze hojení do tří měsíců. Dovolím si proto tvrdit, že při současném dodržování souvisejících režimových opatření je planární rázová vlna jedním z nejúčinnějších stimulátorů hojivého procesu současnosti.

Iva Bílková