Neuropatie znamená poškození jednoho nebo více nervů, zejména periferních. Bylo identifikováno více než 100 typů periferní neuropatie, z nichž každý má své charakteristické příznaky a prognózu a závisí i na typu nervů, které jsou poškozené. Příznaky neuropatie se pohybují od mírných až po invalidizující a mohou se vyvíjet několik dní, týdnů nebo let. V některých případech se symptomy zlepšují samy, jindy vyžadují speciální lékařskou péči. 

Neuropatii dělíme na mononeuropatie, kdy je postižen jeden periferní nerv, a polyneuropatie, kdy je postižení vícečetné. Jedná se o stav, kdy má tělo problém přenášet nervové vzruchy z jedné nebo i několika částí těla do mozku. Příčin vzniku neuropatie je celá řada, od nedostatečně kontrolované cukrovky (cca 60 procent případů) přes chemoterapii, HIV, pásový opar, onemocnění ledvin, autoimunitní onemocnění, infekční onemocnění až po alkoholismus, nedostatek živin, dědičné poruchy a fyzické trauma. Často ale příčina nemusí být známa.

Podle toho, jakým typem neuropatie trpíte, se také liší problémy, kterým budete muset čelit. V případě, že trpíte neuropatií senzorických nervů, vás postižená část těla bude brnět, bolet nebo v ní budete mít značně sníženou citlivost. Neuropatie dolních končetin i zbytku těla může mít mnoho různých podob. Lze proto předpokládat, že každý pacient trpící neuropatií může prožívat širokou škálu různých příznaků. Známky a příznaky periferní neuropatie mohou zahrnovat:

  • postupný nástup necitlivosti, píchání nebo chvění nohou nebo rukou, které se mohou rozšířit nahoru do nohou a paží,
  • ostrou, pulzující nebo palčivou bolest,
  • extrémní citlivost na dotyk,
  • bolest při činnostech, které by neměly způsobovat bolest, jako je bolest nohou při přenášení váhy nebo když jsou pod přikrývkou,
  • nedostatečnou koordinaci a pády,
  • svalovou slabost,
  • pocit, jako byste měli rukavice nebo ponožky,
  • paralýzu, pokud jsou postiženy motorické nervy.

Jsou-li postiženy autonomní nervy, mohou příznaky zahrnovat:

  • nesnášenlivost tepla,
  • nadměrné pocení nebo naopak neschopnost potit se,
  • střevní, močové nebo trávicí problémy,
  • pokles krevního tlaku způsobující závratě.

Pokud se jedná o neuropatii dolních končetin, ta může být způsobena narušením senzorických, ale i svalových nervů. Pacient s narušenými senzorickými nervy sice může chodit, ale při chůzi často pociťuje bolest. Také nemusí rozeznávat, zda je mu na nohou teplo nebo zima, a může mít potíže se sníženou citlivostí na bolest. Pokud jsou narušeny svalové nervy, dochází k úbytku svalové hmoty, která je důležitá pro pohyb. Kvůli tomu může postupem času dojít k omezení mobility nebo potížím s motorikou.

Neuropatie s sebou přináší i řadu komplikací. Komplikace periferní neuropatie mohou zahrnovat popáleniny a zranění kůže, k nimž dochází v důsledku toho, že pacient necítí změny teploty nebo bolest na částech těla, které jsou necitlivé. K častým komplikacím patří také infekce. Vzhledem ke snížené citlivosti např. nohou může dojít k nepozorovanému zranění, důležitá je proto pravidelná kontrola těchto oblastí a včasné ošetření všech drobných zranění ještě před tím, než se zanítí. Zejména pak, pokud máte cukrovku. V důsledku neuropatie může docházet i k pádům, které jsou spojeny s nedostatečným vnímáním rovnováhy.

U akutních neuropatií, jako je Guillainův-Barrého syndrom, se příznaky objevují náhle, rychle postupují a pomalu odeznívají, když se poškozené nervy hojí. U chronických forem naopak příznaky začínají nenápadně a postupují pomalu. Někteří lidé mohou mít období úlevy následované relapsem. Jiní se mohou dostat do tzv. fáze plató, kdy příznaky zůstávají stejné po mnoho měsíců nebo let. Některé chronické neuropatie se postupem času zhoršují, ale jen velmi málo forem je smrtelných, pokud nejsou komplikovány jinými nemocemi. Potřeba je myslet i na to, že neuropatie může být i příznakem jiného onemocnění.

Prevence a léčba

S podezřením na neuropatickou bolest je potřeba vyhledat praktického lékaře, který pomocí krevních testů, případně CT nebo MRI vyšetření a biopsie diagnózu potvrdí. V případě potřeby pacienta odešle i na elektromyografii, která zkoumá přenos nervových signálů. Neuropatie se posléze léčí přípravky proti bolesti, dalšími léky např. proti epilepsii či depresi, a transkutánní elektrickou nervovou stimulací (TENS).

U některých typů neuropatií se přistupuje k chirurgickému zákroku. Vyčnívající disky („skřípnutý nerv“) v zádech nebo na krku, které stlačují nervové kořeny, se běžně ošetřují chirurgicky, aby se postižený nervový kořen uvolnil a umožnilo se jeho hojení. Neuralgie trojklaného nervu na obličeji je také často léčena neurochirurgickou dekompresí. Infekce nebo zranění jednoho nervu (mononeuropatie) způsobená stlačením, zachycením nebo zřídka nádory mohou vyžadovat chirurgický zákrok k uvolnění nervové komprese. V případě polyneuropatie zahrnující více poškození nervů, jako je např. diabetická neuropatie, chirurgická intervence nepomáhá. Operace nebo intervenční postupy, které se pokoušejí snížit bolest, nemusejí být ale účinné, protože zhoršují poškození nervů a části periferního a centrálního nervového systému nad řezem a často nadále generují signály bolesti („fantomová bolest“). Tyto operace jsou dnes do jisté míry nahrazovány sofistikovanějšími a méně škodlivými postupy, jako je elektrická stimulace zbývajících vláken periferních nervů nebo oblasti míchy nebo mozku zpracovávající bolest.

Ztlumit bolest a řešit svalovou slabost, kterou někteří lidé trpí, může pomoci pravidelné cvičení. Díky němu dochází ke snížení hladiny cukru v krvi a ke snížení rizika dalšího poškození nervů. Přesto je vždy doporučováno se před zahájením cvičení poradit s lékařem, protože neuropatie může zvýšit riziko zranění nebo změnit vaši odpověď na ně. Obecně se doporučuje cvičit pravidelně, alespoň 30 minut až jednu hodinu nejméně třikrát týdně.

Důležité je vyhýbat se faktorům, které mohou způsobit poškození nervů, včetně opakujících se pohybů, stísněných pozic, které tlačí na nervy, vystavení toxickým chemikáliím, kouření a nadměrného užívání alkoholu. Jezte stravu bohatou na ovoce, zeleninu, vlákninu a bílkoviny. Před nedostatkem vitamínu B12 se chraňte konzumací masa, ryb, vajec, nízkotučných mléčných potravin a vlákniny.

Nejlepší léčbou je i v tomto případě prevence. Ukázalo se, že např. nová vakcína proti pásovému oparu předchází více než 95 procentům případů a je široce doporučována osobám starším 50 let, včetně těch, kteří měli pásový opar v minulosti nebo byli očkováni starší, méně účinnou vakcínou. Předcházet lze i cukrovce 2. typu a některým dalším onemocněním, která jsou běžnými příčinami neuropatie. Lidé s neuropatií by měli požádat lékaře, aby tam, kde existují alternativy, minimalizovali užívání léků, o nichž je známo, že způsobují nebo zhoršují neuropatii. Některé rodiny s velmi závažnými genetickými neuropatiemi používají oplodnění in vitro, aby zabránily jejímu přenosu na budoucí generace.

Čerpáno z National Institute of Neurological Disorders and Stroke (https://www.ninds.nih.gov/), redakce MEDICAL TRIBUNE