Podpůrčí doba je doba, po kterou má být vyplácena dávka dle zákona o nemocenském pojištění. Podpůrčí doba při dočasné pracovní neschopnosti, tj. u nemocenského, začíná 15. kalendářním dnem dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a končí dnem ukončení dočasné pracovní neschopnosti (DPN), nebo karantény. Podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů.

Podpůrčí doba nemusí trvat 380 kalendářních dnů nepřerušovaně. Do podpůrčí doby se započítávají doby předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasné pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Pokud však pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti, tento zápočet se neprovede (§ 26 ZNP).

Libuše Čeledová

Po uplynutí podpůrčí doby 380 kalendářních dnů se nemocenské vyplácí po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění (OSSZ) podle vyjádření lékaře oddělení lékařské posudkové služby OSSZ, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 dnů od uplynutí podpůrčí doby, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Doba jednotlivého prodloužení závisí na posouzení posudkového lékaře (max. 3 měsíce na jedno prodloužení), v součtu však nesmí jednotlivá prodloužení přesáhnout 350 kalendářních dnů (§27 ZNP).

Dočasně práce neschopný pojištěnec podává písemnou žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby u místně příslušné OSSZ, na oddělení nemocenského pojištění.

Místní příslušnost OSSZ se v těchto případech řídí místem trvalého pobytu posuzovaného pojištěnce.

Místní příslušnost OSSZ v řízení ve věcech nemocenského pojištění zaměstnanců je shodná s místní příslušností OSSZ pro účely provádění nemocenského pojištění zaměstnanců a řídí se sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ místem mzdové účtárny (§ 83 odst. 1 písm. a) a odst. 6 ZNP).

Řízení ve věci prodloužení podpůrčí doby se zahajuje pouze na základě písemné žádosti dočasně práce neschopného pojištěnce, kterou obdrží na OSSZ. Lze využít také interaktivní formulář žádosti, který je k dispozici na ePortálu ČSSZ.

Pokud je žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby podána dříve než 1 měsíc před uplynutím podpůrčí doby, běží lhůta pro vydání rozhodnutí od počátku 1 měsíce přede dnem, kterým podpůrčí doba uplyne (§ 147 odst. 2 ZNP). Oddělení nemocenského pojištění (NP) žádá o posouzení zdravotního stavu oddělení lékařské posudkové služby (LPS). K tomuto posouzení je oddělení LPS oprávněno požádat ošetřujícího lékaře o vyjádření ke zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a o předložení lékařských zpráv, nálezů, posudků a zpráv o průběhu nemoci.

Ošetřující lékař je povinen žádosti vyhovět ve lhůtě 8 kalendářních dní od jejího doručení, nestanoví-li oddělení LPS lhůtu delší. Ošetřující lékař nejpozději do 30 dnů před uplynutím podpůrčí doby zhodnotí spolu s lékařem LPS OSSZ zdravotní stav a dosavadní průběh DPN pojištěnce (§ 75a ZNP) za účelem zjištění, zda

• a) lze očekávat, že pojištěnec před uplynutím podpůrčí doby nabude pracovní schopnost,
• b) existují zdravotní důvody pro předpoklad, že pojištěnec nabude pracovní schopnost v krátké době po uplynutí podpůrčí doby, nebo
• c) zdravotní stav pojištěnce je dlouhodobě nepříznivý podle zákona o důchodovém pojištění.

S výsledkem zhodnocení ošetřující lékař seznámí pojištěnce a současně jej informuje o možnostech dalšího postupu. Zhodnocení a jeho výsledek zaznamená ve zdravotnické dokumentaci.

Oddělení LPS na základě vyjádření ošetřujícího lékaře vypracuje „Posudek o zdravotním stavu“, jehož stejnopis předá oddělení NP, příslušnému k rozhodování o dávce, k vypracování rozhodnutí v termínu, aby byla zachována zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí. Lhůta pro vydání rozhodnutí je 30 dnů od zahájení řízení, popř. 60 dnů od zahájení řízení za předpokladu, že se jedná o složitější řízení.

Pokud zjistí oddělení nemocenského pojištění, že pojištěnec již nabyl pracovní schopnosti, a to nejpozději dnem následujícím po dni, kterým uplynula podpůrčí doba (DPN byla ukončena nejpozději dnem uplynutí podpůrčí doby nebo dříve), řízení o žádosti usnesením zastaví z důvodu, že žádost se stala zjevně bezpředmětnou (§66 odst. 1 písm. g) správního řádu).

Žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula (§ 145 odst. 3 ZNP).

Podá-li pojištěnec žádost po uplynutí uvedené lhůty, tzn. až po třech měsících ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula, OSSZ řízení o žádosti svým usnesením zastaví z důvodu, že žádost je zjevně právně nepřípustná pro nesplnění zákonné podmínky (§ 66 odst. 1 písm. b) správního řádu (č.500/2004 Sb.) a §145 odst. 3 věta druhá ZNP). V případě, že je žádost podána později ze závažných důvodů, je možné požádat o prominutí zmeškání úkonu (§ 41 odst. 6 správního řádu).

Libuše Čeledová

Vycházky může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim. Ošetřující lékař může vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; přitom vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek.

Výjimečně může ošetřující lékař po předchozím písemném souhlasu lékaře oddělení LPS OSSZ povolit, aby si pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Jde zejména o případy, kdy probíhající léčba, její vedlejší účinky nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek. Lékař LPS OSSZ může povolit neomezené vycházky nejvýše na dobu 3 měsíců; takto lze vycházky povolit i opakovaně.

Vzhledem k tomu, že v těchto případech není možné kontrolovat dodržování režimu dočasně práce neschopného, měly by se souhlasy udílet velmi individuálně, a to zejména pokud se jedná o pojištěnce s náročným léčebným režimem u onkologických onemocnění, kteří musí přizpůsobit denní režim chemoterapii či radioterapii nebo u některých duševních onemocnění, kdy pojištěnci pravidelně navštěvují denní sanatoria apod. O výjimečný případ se však nejedná např. tehdy, kdy gynekolog doporučí klidový režim u rizikového těhotenství. V těchto případech by souhlas neměl být udělen (§ 56 odst. 6 ZNP).

Libuše Čeledová