Schizofrenie patří mezi léčitelná onemocnění. Dobře vedená terapie dává pacientovi šanci žít kvalitní a produktivní život. Při léčbě schizofrenie záleží na tom, jak dlouho probíhala etapa onemocnění bez léčby a o jakou formu se jedná.

Zhruba 20 procent postižených se s epizodou nemoci setká jen jednou za život. V dalších případech jsou ale epizody opakované v různých intervalech s různou četností. Důležité proto je, aby pacient pravidelně docházel k lékaři, užíval léčiva, byl pod lékařským dohledem. Nemoc sice není vyléčitelná, ale za určitých okolností léčitelná, tedy udržitelná v určitých mezích. Lidé jsou v zásadě schopní bez problémů fungovat a jsou zcela k nerozeznání od zdravých.

Multidisciplinární péče

Veledůležitou součástí komplexní léčby je tzv. multidisciplinární péče tak, aby klienti nemuseli zůstávat dlouhodobě v psychiatrických zařízeních a mohli být doma, u svých blízkých a nebyli vytrženi ze svého přirozeného prostředí. Principem je, že péči poskytuje tým, který jim dokáže pomoci kromě psychiatrické péče i v mnoha oblastech života – se zaměstnáním, docházkou k lékaři, finančními problémy, bydlením apod.

Antipsychotická léčba

V léčbě hrají klíčovou roli psychofarmaka, nejčastěji antipsychotika, což jsou léky potlačující činnost dopaminergních receptorů a ovlivňují i další neurotransmitery (chemické organické látky podílející se na přenosu signálu mezi neurony). Cílem antipsychotické léčby je potlačit halucinace a bludy, tyto léky také zklidňují či oživují motoriku. Novější přípravky zmírňují i negativní příznaky, zvyšují kognitivní výkon a potlačují depresivní a úzkostné projevy, které schizofrenii mohou doprovázet. Jako doprovodnou léčbu může lékař zvolit benzodiazepiny nebo antidepresiva. Zvláště významné je při dlouhodobé léčbě také využití tzv. dlouhodobě působících injekčních antipsychotik, což jsou do svalu podávané léky s postupným uvolňováním, které působí po dobu více týdnů.

Nežádoucí účinky léků

Pacient by měl o své nemoci vědět co nejvíce. Důležité je, aby byl vždy poučen o nežádoucích účincích všech předepsaných léků. Během medikamentózní léčby musí docházet na pravidelná kontrolní vyšetření, při nichž by lékař také měl kontrolovat pacientovu hmotnost, motoriku, krevní tlak a další výsledky laboratorních vyšetření. K častějším nežádoucím účinkům některých léků patří nárůst tělesné hmotnosti a s ním i rostoucí riziko zejména kardiovaskulárních onemocnění. U pacientů se schizofrenií je častější výskyt diabetu 2. typu, vysokého krevního tlaku i zvýšení plazmatických koncentrací cholesterolu.

Komplexní léčba

Schizofrenie je komplexní onemocnění a jako takové vyžaduje i komplexní léčbu. Navíc péče o schizofrenika je vysoce individualizovaná. Kromě zmíněné farmaceutické léčby hraje důležitou roli také psychiatrická rehabilitace, psychologická a sociální intervence. (Více: Psychoterapie a schizofrenie)

Pacientům i jejich rodinám pomáhá zvládat každodenní život řada psychosociálních zařízení, např. různá intervenční centra. Od roku 2019 nově vznikají Centra duševního zdraví, která poskytováním terénních a komunitních služeb hrají v péči poskytované pacientům se schizofrenií významnou úlohu.

Léčba schizofrenie vyžaduje rozsáhlé odborné znalosti a zkušenosti. Často je to dlouhá a nelehká cesta, která začíná stanovením diagnózy a pokračuje hledáním optimálních možností léčby, která je pro každého pacienta individuální. Platí zde, že čím dříve se s léčbou začne, tím lépe dokáží lékaři zvrátit negativní průběh onemocnění a zabránit nepříznivým výsledným stavům. Důležitou roli ale hraje motivace pacienta a jeho příbuzných ke spolupráci při léčbě.